Kréta je druhým největším vinařským regionem celého Řecka a v současné době se zde víno produkuje ve více než 60 vinařstvích. Navzdory tomu si však Kréta jen pomalu hledá cestu na mapu světově významných vinařských regionů. Víno k Řecku neodmyslitelně patří a je již po tisíce let nedílnou součástí zdejší kultury. Je tedy až s podivem, že se o něm do nedávné doby na světové scéně vlastně příliš nemluvilo. Alespoň tedy ne v dobrém.
Proč tomu tak bylo? Důvodů je hned několik. Řecko je poměrně malou zemí s hornatým terénem a míst, kde se víno dá úspěšně pěstovat, zde není tolik jako v jiných středomořských zemích. Řecká vinná produkce je tak povětšinou zaměřena spíše na uspokojení domácí poptávky než na vývoz.
Pokud jste na dovolené v Řecku již byli, víte, že není žádnou výjimkou, když vás Řekové pohostí svým vlastním domácím vínem. To je v každé řecké domácnosti samozřejmě servírováno s tím, že se jedná o to nejlepší víno na celém širém světě. Jakpak by ne, když ho vlastníma rukama vyrábějí již po staletí na své vlastní malé vinici hned za domem!
V řeckých tavernách však často dostanete k vynikajícímu jídlu možná trochu překvapivě víno krabicové. To sice není tak špatné jako to, které známe od nás, ale na luxusní vinařský zážitek to povětšinou nestačí. Řekové však „krabicák“ považují za normu a lahvové víno je mnohými z nich stále považováno za luxus vhodný pouze pro zvláštní příležitosti.
Dalším důvodem pro špatnou reputaci řeckého vína je nechvalně známá nekvalitní retsina, která byla ve velkém prodávána turistům v rámci velkého řeckého turistického boomu v 60. a 70. letech minulého století.
Toto víno z odrůdy Savatiano s přídavkem pryskyřice borovice halepské zcela jistě nemusí být špatné; však se v Řecku vyrábělo již před 2000 lety. V moderních dobách však bývala pryskyřice bohužel často používána k zakrytí špatných chuťových vlastností původního vína, a plnila tak podobnou funkci jako cukr u některých méně kvalitních sladkých vín.
Dnes však můžete sehnat v Řecku i retsinu, která je vyrobena s láskou a péčí, jakou si každé kvalitní víno zaslouží. Je tedy na čase se definitivně oprostit od předsudků, nalít si pohár čistého (ideálně krétského!) vína a říci si nahlas a jasně: „V Řecku se dělá i skutečně jedinečné a vynikající víno!“
A o Krétě to platí stejně tak. V historii řeckého vinařství má Kréta navíc své nezastupitelné místo, a podle některých vědců dokonce celá řecká vinařská tradice vznikla právě zde. Byli to totiž Mínojci, dávní obyvatelé Kréty, kteří někdy mezi roky 2000 a 1400 př. n. l. přivezli na ostrov vinařské techniky z Egypta, a s jistotou víme, že například legendární palác v Knossu si již pěstoval vinnou révu na svých vlastních vinicích. V krétské vesničce Paleokastro byl zase objeven jeden z nejstarších lisů na výrobu vína na světě.
V období, kdy Krétu ovládali Římané, byla po celém římském světě proslulá produkcí sladkého vína protropos. Po několik století trvající nadvládě andaluských muslimů, kdy vinařství upadalo, Krétu ovládli Benátčané a pustili se ve velkém do pěstování odrůdy Malvasia di Candia.
Dlouhé období nadvlády osmanských Turků pěstování vína příliš nepřálo. I přesto však tradice nezahynula, a to ani když v roce 1981 již svobodná Kréta vstoupila do Evropského hospodářského prostoru a spousta starých vinic porostlá tradičními odrůdami byla vytrhána a nahrazena odrůdami moderními.
V posledních letech však dochází ke znovuobjevování původních odrůd a krásné prostředí Kréty navíc přilákalo vinaře se zkušenostmi z jiných, slavnějších vinařských regionů.
Většina krétského vína se pěstuje ve vnitrozemí ostrova, jižně od přístavního města Heraklionu. Několik málo vinařství se nachází v okolí malebné Chanie a na východě v okolí městečka Sitia. A teď už si řekneme něco málo o konkrétních odrůdách, které se na Krétě pěstují.
Plyto
Bylinný charakter s tóny trávy, jemnou chutí křídy, hruškově zrnitou texturou a šťavnatou citrusovou chutí. Může být podobné muškátu.
Dafni
Aromatická bílá odrůda, jedna z těch, jež byla v posledních letech zachráněna před zapomněním. Název, který znamená ‚vavřín‘, odráží její výrazně bylinný charakter. Víno bývá výrazně bylinné, s tóny rozmarýnu, tymiánu a oregana a citrusovým závěrem.
Vidiano
Stejně jako u mnoha krétských vín má teplé klima tendenci dodávat Vidianu chuťové tóny zralých meruněk a tropické tóny.
Thrapsathiri
Vína z této odrůdy mívají jemný citrusový a květinový charakter. Používá se hlavně cuvée, ale existují i vína jednodruhová. Často zraje v akátových či dubových sudech. Po ochutnání jsme cítili, že má podobný charakter jako assyrtiko, ale je více květinové.
Vilana
Nejdůležitější odrůda bílého vína na ostrově. Obecně čerstvé a aromatické, ale mohou být nevýrazné a generické.
Kotsifali
Díky opravdu horkému klimatu mají krétská vína poměrně vysoký obsah alkoholu. Dokonce i bílá vína mohou mít i 14,5 %, což je třeba v porovnání s těmi moravskými o 2 až 3 % více. Kotsifali v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Vyznačuje se jemnou chutí, světlou barvou a vysokou aromatičností.
Liatiko
Na Krétě nejčastěji pěstovaná červená odrůda, se kterou se ovšem můžete setkat i v růžových vínech. Vyznačuje se světlou barvou, chutí jahod a červeného ovoce, často jsou přítomné i bylinné tóny.