Wādī Al-Mulūk, jak se říká v arabštině tomuto úchvatnému místu, leží v Horním Egyptě na západním břehu Nilu nedaleko od města Luxor. Bývalo součástí starověkého města Théby a sloužilo jako pohřebiště faraonů, kteří zde vládli mezi lety 1539 a 1075 př. n. l. Nachází se v kopcích za Dayr al-Baḥrī, který se pyšní chrámy faraona Thutmose III. či královny Hatšepsut.
Jedná se o komplex 62 podzemních hrobek lišících se vzájemně velikostí, tvarem i dekoracemi. O tom, že jde o opravdu významnou archeologickou lokalitu, svědčí i fakt, že se již v roce 1979 celá oblast starobylých Théb (tedy včetně Údolí králů) stala součástí fondu světového dědictví UNESCO.
Lokalitu v horách za městem nezvolili dávní stavitelé náhodou. I když si staré časy někdy idealizujeme, bohužel se nedá říct, že by k sobě byli lidé dříve slušnější. Důkazem toho je i fakt, že se hrobky od nepaměti stávaly častým terčem zlodějů. Nehostinná a věčně rozpálená krajina za městem pak měla představovat přirozenou překážku pro každého, kdo by se rozhodl rušit věčný odpočinek zde pohřbených faraonů.
Dnes víme, že ani těžko přístupná lokalita dávným zlodějům nezabránila v tom, aby do hrobek pronikli a dávné poklady uloupili. Snaha starých Egypťanů porazit samotný čas však nevyzněla ve všech případech zcela naprázdno. Některé z hrobek totiž skutečně zůstaly prakticky neporušené až do našich časů a my z nich dnes v můžeme čerpat nedocenitelné poznatky o kultuře starověkého Egypta.
Jedním z ústředních bodů kultury starých Egypťanů byla jejich hluboce zakořeněná víra v posmrtný život. Věřili také, že podoba onoho světa je do určité míry odrazem reality světa našeho. To je také příčinou mumifikace těl faraonů a jejich pohřbívání s poklady, předměty denní potřeby a ve výjimečných případech dokonce i s jejich otroky. Například v okolí hrobek faraonů z I. dynastie se nacházejí stovky menších pohřebních staveb s ostatky lidí ve věku od 14 do 25 let. Je sice možné, že všichni náhodou zemřeli ve stejnou dobu, ale většina archeologů se domnívá, že byli skutečně pohřbeni společně se svými pány, a to zaživa. Takovýto případ byl však zaznamenán skutečně jen během vlády I. dynastie, což představuje jen zhruba 400 z celkových 3000 let trvání staroegyptské civilizace.
Zajímavost: Možná jste slyšeli o tom, že prášek z mumií býval v minulosti považován za zázračný lék na téměř všechny neduhy. Tato prapodivná víra pravděpodobně pochází z mylné interpretace díla arabského lékaře Abd-al Latifa, který ve 12. století napsal pojednání o zázračných hojivých vlastnostech jistého druhu pryskyřice nazývané v arabštině mūmiyā. Termín si v Evropě poté po staletí žil vlastním životem, až byl nakonec někdy ve Viktoriánském období spojen se slovem mumie. Ač je to tedy možná k nevíře, naši předkové skutečně jedli části mumifikovaných faraonů.
Tato asi nejslavnější hrobka z Údolí králů byla objevena v roce 1922 britským archeologem a egyptologem Howardem Carterem. Hrobka jako jedna z mála nebyla vykradena a její poklady jako například ikonická zlatá posmrtná maska se staly jedněmi ze symbolů doby faraonů a starého Egypta vůbec.
Hrobka Ramesse II, jednoho z nejmocnějších faraonů starověkého Egypta, je velkolepý komplex s několika komorami zdobenými barevnými reliéfy a hieroglyfy. Stěny hrobky jsou zdobené výjevy z jeho vítězných bitev a dalších úspěchů, kterých dosáhl během své více než 65 let trvající vlády.
Hrobka Sethiho I. je známá svými nádhernými dekoracemi a složitými nástěnnými rytinami. Návštěvníci zde mohou obdivovat fresky zobrazující staroegyptské bohy, faraony a působivé scény z Egyptské knihy mrtvých.
Slavná Hatšepsut, jedna z mála ženských faraonů starověkého Egypta, taktéž našla místo svého posledního odpočinku v Údolí králů. I v této hrobce můžete obdivovat nádherné nástěnné malby, které vás provedou její mimořádně úspěšnou vládu a obsahuje mimo jiné pestrobarevné reliéfy zobrazující její božský zrod.
Ačkoli se nenachází přímo v údolí (od toho leží zhruba 6 km), byla by škoda toto fascinující místo během svého výletu do Údolí králů nenavštívit. Ramesseum je kolosální zádušní chrám postavený Ramessem II. Dominantou této velkolepé stavby je faraonova 17 m vysoká socha, jejíž váha je odhadována až na 1000 tun. Do dnešních dob se dochovalo také třicet devět z osmačtyřiceti sloupů ve velkém hypostylovém sále. Jsou zdobeny obvyklými výjevy krále, kterak vzdává hold různým božstvům egyptského pantheonu. Dochovala se ale dokonce i část stropu zdobená zlatými hvězdami na modrém podkladu. Celý komplex zkrátka představuje fascinující výlet proti proudu času, během kterého budete v němém úžasu obdivovat neuvěřitelný um a zdatnost staroegyptských architektů.
Tím nejjednodušším způsobem, jak se do Údolí králů dostat, je samozřejmě fakultativní výlet, který si můžete během své dovolené v Egyptě objednat u svého delegáta. Tak budete mít možnost projít se pestře zdobenými chodbami hrobek a zažít zdejší mystickou atmosféru pěkně zblízka a na vlastní kůži. Průvodce vám ukáže ty nejzajímavější místa, řekne vám pár zajímavostí o faraonech, kteří zde našli své poslední útočiště, a samozřejmě budete mít i možnost toulat se po areálu na vlastní pěst. Během svých toulek ovšem sem tam potkáte místní muže, kteří vám za malý úplatek ukážou místa, ze kterých můžete pořídit pěknou fotografii, případně vás upozorní na některé zajímavé detaily, které byste jinak možná opomenuli.
Zcela jiný, ovšem neméně působivý zážitek, je proletět se nad Údolím králů balónem. Létá se nejčastěji brzy ráno, aby až slunce vyjde zpoza obzoru a začne zdejší krajinu barvit do ruda, vy jste už byli v oblacích.
Z výšky samozřejmě neuvidíte jen zmiňované Údolí králů, ale i další slavné památky, jako jsou chrámy v Luxoru a Karnaku, Memnónovy kolosy, Hatšepsutin chrám a samozřejmě majestátní řeku Nil. Pohled na kontrast mezi úrodnou půdou na jeho březích porostlých palmami a banánovníkovými plantážemi a skalnatou, vyprahlou a zdánlivě mrtvou krajinou Údolí králů vám zcela jistě uhrane a fotografie zde pořízené se pak stanou ozdobou vašeho cestovatelského alba.
Nechat si během své dovolené v Egyptě ujít let balónem nad Údolím králů by byl zkrátka neodpustitelný hřích pro každého dobrodruha!