Ve dvaceti letech se člověk cítí nezničitelný. Dnes si myslím, že můj andělíček strážníček měl tehdy pěknou šichtu a půlky stažené ještě víc než já, když jsem dostala do ruky malou mapku z turistického průvodce a měla navigovat v horách (ano, bylo to dávno před vynálezem Google map v telefonu). Zejména proto, že jsme ani jeden o půjčování aut v cizině nevěděli ani zbla a měli jsme z pekla štěstí, že štěstí často sedá právě na dvacetiletý skot, jako jsme byli my dva.
Udělat si bezpečné zázemí v pohodlném hotelu, půjčit auto a projet každý ostrov zvlášť hezky křížem krážem. Kromě známých letovisek s hojně navštěvovanými plážemi jsou tu totiž utajené romantické zátoky, antické památky mimo hlavní turistické trasy a staré vesničky, kde teprve dýchá ta pravá řecká atmosféra.
A podobně je tomu na dovolené ve Španělsku nebo v kouzelném Turecku, kde je řada historických měst, ale také dalších starobylých staveb ukrytých v divoké přírodě. Ať už bydlíte v Istanbulu nebo v některém z letovisek na Turecké riviéře, nic vám nebrání prozkoumat krásy Anatolie nebo skalní města v Kappadokii.
Navíc autopůjčovny už s turisty toužícími po poznání počítají a pronájem auta je velmi jednoduchý. Ať už u velkých firem, nebo malých rodinných podniků, kde může být cena výrazně nižší. Každá země ale má svá specifika a vždy je dobré dopředu zjistit, na co si dát při půjčování auta pozor.
Hlavní věc je řidičský průkaz, bez toho to opravdu nepůjde. V zemích EU stačí český řidičák, který uznávají i další evropské země, jako například Velká Británie, Švýcarsko, Island, Albánie, Norsko, Monako, Lichtenštejnsko, San Marino, Andorra a Kosovo. U ostatních je potřeba požádat před odjezdem o mezinárodní cestovní pas. Půjčovny také mohou vyžadovat další průkaz totožnosti, případně cestovní pas.
Další úskalí může představovat věk a opět je důležité si před cestou ověřit, zda už jste patřičného věku pro danou zemi dosáhli. Například v Řecku je minimální hranice stanovena na 21 let (a do 25 let může být vyžadován ještě příplatek). Ve Španělsku mnohde už od 19 let, ale stává se, že vám pak některá auta nebudou chtít půjčit. S komplikacemi se mohou setkat i řidiči nad 65 let.
Pokud chcete mít jistotu, najeďte si dopředu na stránky půjčovny a zjistěte přesně jejich podmínky. Půjčení se dá samozřejmě zařídit i z domova před odletem. Rezervace online bývá dokonce i levnější, problém ale může vzniknout, pokud se rozhodnete rezervaci zrušit, protože nemáte automatický nárok na vrácení peněz a záleží na smluvních podmínkách každé autopůjčovny.
Mít s sebou na dovolené platební kartu na neplánované výdaje se dnes pokládá za samozřejmost. Mnoho půjčoven však neakceptuje debetní karty a vyžadují kreditky, na kterých zablokují nejen platbu, ale také vratnou zálohu, která by měla odpovídat výši spoluúčasti v případě nehody a je třeba mít k dispozici kartu s dostatečnými prostředky.
Auta mívají zpravidla pojištění proti nárazu do výše škody 3000 EUR, které však nezahrnuje jiné škody ani krádež. Během půjčení vám autopůjčovna navrhne různé druhy pojištění. Raději si podrobně prostudujte všechny informace a hlavně si pořádně prohlédněte auto, ještě před tím, než ho převezmete. Setkáváme se totiž i se zkušenostmi zákazníků, kterým půjčovna chtěla účtovat oděrky, které na autě byly ještě před půjčením.
Standardní podmínkou je totiž návrat vozidla ve stejném stavu, v jakém jste ho převzali, a to včetně doplnění paliva, umytí a vysátí od písku.
Vždy si pečlivě prostudujte pravidla provozu dané země! Většina z vás asi ví, že ve Velké Británii se jezdí vlevo. Ale nejen tam. V evropských zemích sice platí pravá strana stejně jako u nás, ale například na Kypru nebo na Maltě se jezdí vlevo.
Tím ale rozdíly zdaleka nekončí. Například v Řecku se dodržuje na kruhovém objezdu pravidlo pravé ruky. Ve Španělsku se zase místo dálničních známek platí mýtné, řidiči pak zcela běžně předjíždějí v levém i pravém jízdním pruhu a zejména parkování je tu problém. Zatímco u rychlosti zdejší policisté často přimhouří oči, na parkování jsou mnohem přísnější a odložit půjčené auto můžete opravdu jen v místech, která jsou k tomu určená. Zákaz pak platí pro žlutě vyznačené zóny.
Blikání a troubení pak v jiných zemích vůbec neznamená výzvu k boji, ale mírné upozornění. Tak žádný stres... Ani v případě, že se ocitnete v takové netradiční dopravní situaci, jako vidíte zde na obrázku.
Na tuto otázku se těžko odpovídá, protože cena se pochopitelně liší nejen země od země, ale především v závislosti na lokalitě. Rozdíly v ceně mohou být také podle typu auta nebo půjčovny. Větší firmy jsou pochopitelně dražší než malé rodinné podniky.
Ceny za půjčení v Řecku, Španělsku či Turecku se pohybují v průměru kolem 25 EUR za den. Částka ale může jít od 15 do 150 EUR na den, záleží na destinaci. Například v Athénách je zapůjčení auta výrazně levnější než na Rhodu, který patří k nejoblíbenějším destinacím pro cestování po vlastní ose.
Cena půjčení na týden vyjde pochopitelně výhodněji. Takže perfektní poznávací dovolené v Turecku, Řecku nebo Španělsku už vůbec nic nebrání.