V Řecku jsou Vánoce druhým nejvýznamnějším svátkem hned po Velikonocích a začínají vlastně o více jak měsíc dříve 40denním půstem. Samotné Vánoce jsou začátkem 12denního období, které zahrnuje Nový rok a končí svátkem Tří králů (Theofania).
Ozdobené lodě mají v Řecku dlouhou tradici spojenou s námořníky, kteří často trávili dlouhé období mimo domov. Během zimních večerů ženy čekaly doma a modlily se za bezpečný návrat všech námořníků. Když se lodě bezpečně vrátily do přístavu, ženy ozdobily malé dřevěné čluny na jejich uvítanou.
Tato tradice zdobení lodí dodnes přetrvává jako projev uznání a pocty námořníkům, kteří zasvětili své životy moři. Zdobení lodí obvykle začíná 6. prosince během svátku svatého Mikuláše, který je patronem námořníků. Tyto zdobené lodě nazývané "Karavaki" mají také symbolizovat cestu k novému životu, který následuje po narození Ježíše Krista.
Strojení stromečků, které je dnes rozšířené po celé Evropě i ve spoustě dalších zemích celého světa, se postupně usadilo i v Řecku. Jeho počátek zde se datuje do 30. let 19. století, kdy ho sem vnesl tehdejší vládce, bavorský princ Otto.
Po mnoho staletí nosil lidem dárky Agios Vasilis na Nový rok. S postupným začleněním Řecka do Evropy se tradice darování přesunula na 25. prosince, avšak v mnoha rodinách stále přetrvává zvyk dávat dárky jak o Vánocích, tak i na Nový rok.
Mezi 25. prosincem a 6. lednem v Řecku nastává čas koledování, obdarování, dodržování různých zvyků a hodování. Během slavnostní večeře 25. prosince se podávají tradiční vánoční jídla, jako je pečené skopové či vepřové, špenátový koláč zvaný spanakopita, dále máslové sušenky Kourabiedes a Melomakarona, tedy druh zákusku ve tvaru vejce.
Na stole se objevuje mnoho dalších pokrmů, ale hvězdou večera je Christopsomo – obdoba naší vánočky. Vánoční chléb je plněn mandlemi, rozinkami, sezamem, skořicí a dalšími přísadami. Důležité je zdobení chleba, na vrchu je kříž a kolem jsou často různé figurky, lodě, zvířata nebo symboly vytvořené z oříšků a rozinek.
Na Nový rok se rodina opět sejde u slavnostní večeře, hrají se hry, zpívají koledy a krájí se Vasilopita neboli sladký chléb, pojmenovaný po zmíněném světci Vasilisovi, který v sobě skrývá jednu minci, a ten, kdo ji ve své porci objeví, bude mít v následujícím roce štěstí. Zvláštní význam má také 6. leden Theofania. Tento liturgický svátek je především připomínkou Ježíšova křtu v řece Jordán.
Během tohoto dne kněží vhazují do vody kříž a podle tradičního zvyku pro něj skupina mladých mužů do vody skočí. Ten, kdo kříž vyloví, má zajištěné štěstí po celý následující rok.
Ačkoli i na řecké ostrovy pomalu pronikají evropské zvyky, není tento svátek jen o jídle a dárcích. Pro Řeky, kteří jsou velmi družní, je to hlavně skvělá příležitost k setkání s celou rodinou a přáteli. Baví se, zpívají a jsou hlavně rádi, že jsou spolu.