Možná si říkáte, co může být na snídani tak zvláštního? Ačkoli se lékaři shodují, že se jedná o nejdůležitější jídlo celého dne, v našich končinách se jí často nevěnuje taková pozornost, jakou by si možná zasloužila, a leckdo ji dokonce úplně vynechává. Pokud však budete mít to štěstí posnídat s tureckou rodinou, budete nejspíš s údivem pozorovat, jak se stůl před vámi postupně plní – tu se objeví mísa se zeleninou, tu mistička s olivami, tu talíř s voňavými uzeninami či zvláštně tvarovanými druhy pečiva a nakonec všechny ty talíře, talířky, misky a mističky pokryjí nejen celý jídelní stůl, ale i všechny ostatní použitelné rovné plochy v místnosti. Turecká snídaně neboli kahvaltı je totiž spíše propracovaným obřadem a oslavou pospolitosti než jen prostým pokrmem.
Turci jsou národem opravdu pohostinným a při stolování se obvykle řídí jednoduchým heslem – více znamená více. To se projevuje jak v množství podávaného jídla, jeho rozmanitosti a vydatnosti – a ani snídaně v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Samozřejmostí jsou tři nebo čtyři druhy grilovaných či marinovaných oliv, čtyři až pět druhů sýra včetně tradičního libanonského šankliše, fety či tureckého kaşaru (polotvrdého světle žlutého sýra z ovčího mléka) a dobroty z masa jako je pastırma, což je hovězí pastrami, nebo sucuk, sušená pikantní klobása (často podávaná s vejcem, jak vidíte na obrázku níže).
Milovníky sladkého potěší nejčastěji třešňový džem, tahin pekmez (sezamová pasta smíchaná s melasovým sirupem získaným zkondenzováním šťávy z ovocného moštu), med, smetana smíchaná s různými druhy ořechů, ovoce a zelenina, neodmyslitelná sýrem plněná kapsa zvaná börek, různými způsoby připravená vejce a nespočet druhů pečiva, jako je turecký placatý chléb zvaný pide či simit, což je zase něco jako u nás známější bagel. Asi je vám už jasné, že usednout k tureckému stolu je výrazně snazší, než od něj po několika hodinách vstát!
Stejně důležitý jako rozmanitost a množství podávaného jídla je i další tradiční prvek, bez kterého by turecká snídaně nemohla být kompletní. Na snídaňovém stole rozhodně nikdy nesmí chybět „bezedná“ sklenice silného černého tureckého čaje. Čaj se pije z typických skleniček ve tvaru tulipánového květu, kterým se říká ince belli, tedy něco jako „s úzkým pasem“.
V Turecku se čaj ovšem nepije jen během snídaně, ale prakticky po celý den, klidně i na dobrou noc. Nabídka čaje a jeho společné pití je gestem přátelství a turecká pracoviště jsou dokonce ze zákona povinna během pracovního dne umožnit alespoň dvě přestávky na čaj. Nabídnout sklenku čaje nově příchozímu či hostu je hluboce zakořeněným zvykem a odmítnutí je považováno za výraz neúcty.
Bublání tradiční čajové konvičky zvané çaydanlık je tak nedílnou součástí většiny tureckých domácností. Čerstvý čaj musí být totiž za všech okolností k dispozici. Co kdyby se ve dveřích objevil nečekaný host?
Pokud si myslíte, že tradiční turecká snídaně je něco, co můžete stihnout během pár minut někdy mezi ranní hygienou a oblékáním košile, jste na velkém omylu. Jen samotná příprava pokrmů a správné uspořádání stolu může trvat i zkušeným hospodyním (ano, v tradičně založeném Turecku je příprava většiny pokrmů stále prakticky výhradně v režii žen) více než hodinu a samotný rituál je událostí, která může trvat celé dopoledne i déle. Všechny dobroty ze snídaně však zůstávají k dispozici po celý den pro případ, že by někdo z rodiny či hostů dostal chuť na malou (anebo klidně větší) svačinku.
Jak jste už asi pochopili, účel kahvaltı nespočívá jen načerpání energie z dobrého jídla, ale slouží především jako příležitost zpomalit a strávit příjemný čas se svou rodinou a přáteli.
Snídaně byla pro Turky vždy důležitým jídlem. Během osmanského období se obvyklá snídaně skládala z vydatné polévky zvané ezogelin çorbası, chleba a sýra. Současná podoba, kterou jsme popsali výše, se stala populární až ve 20. století. Turecko je rozlehlá země a i v jeho tradiční snídani tak existují regionální rozdíly, avšak obecně platí, že bez oliv, sýru feta a tradičního tureckého chleba se průměrný Turek po ránu neobejde. Opravdovými experty na kahvaltı jsou však obyvatelé města Van, které leží ve východním Turecku. Takzvaná „Vanská snídaně“ obsahuje neuvěřitelných 20 pokrmů, které navíc doslova překypují desítkami vzájemně se prolínajících chutí rozmanitých druhů místního koření a bylinek. Tento druh snídaně se stal během let tak populárním, že ho nyní můžete ochutnat prakticky po celém Turecku.
Jak jsme naznačili již na začátku článku, tím nejlepším způsobem, jak zažít autentickou tureckou snídani, je rozhodně vypravit se do Turecka a najít si turecké přátele. Věřte nám, že to není nic složitého, Turci jsou totiž neuvěřitelné milí a přátelští lidé, kteří hosty ve svém domě berou jako boží požehnání. Navíc nejraději jedí v klidu a pohodlí svého domova – koneckonců, restaurace jsou v této zemi relativně novým konceptem, který se stal normou a standardem tureckých měst až v 80. letech 20. století. Protože však Turci dobře vědí, že do jejich země míří každý rok více a více zahraničních turistů, tradiční turecká snídaně si našla v současné době cestu i do nabídky restaurací a mnoho z jejích prvků si můžete dopřát i v rámci All inclusive některých hotelů.
Tak co, nalákali jsme vás? Vydejte se na dovolenou do Turecka i vy a poznejte pestrost jeho chutí, pohostinnost a nevšední krásu.